vytištěno ze stránek www.csop.cz | kontakt: ÚVR ČSOP, Michelská 5, 140 00 Praha 4 | tel.: 222 516 115, 222 511 496, email: info@csop.cz

Ohrožené a chráněné ryby a kruhoústí

Přehled realizovaných projektů

 

Projekty realizované v roce 2008

 

02010208, ČSOP Kladská - Ichtiologický průzkum Jesenického a Stebnického potoka
K průzkumům byly použity standardní metody - kvantitativní odlovy byly prováděny elektrolovem pomocí bateriového agregátu typu MK1 o výstupních parametrech 6,5 A 385 V průběhu měsíců květen až říjen 2008. Metodika provádění elektrolovu byla použita podle Libosvárského (1967). Odborný dohled (Doc.Hartvich) zaručil kvalitní provedení terénních průzkumů i vyhodnocení výsledků.  Elektrolovem se postupně zkoumalo 18 km páteřních vodotečí (Jesenický potok 8 km,  Stebnický potok 10 km). Kromě obou hlavních toků byly prozkoumány také přítoky  Stebnického potoka (Paličský potok a bezejmenný potok), na kterých byly prověřeny cca 4  kilometry podélného profilu toku. V Jesenickém potoce v ř.km. 2 a 5, v Stebnickém potoce v  ř.km 3 a 7 se v roce 2008 v období od 18.9. do 25.10. realizovaly 4 výzkumné odlovy. Provedený průzkum v uvedených lokalitách povodí Odravy přinesl potvrzení 3 druhů ryb (Salmo trutta m.fario, Cottus gobio a Gobio gobio). Jsou uvedeny i konkrétní hodnoty biomasy a abundance. Přestože nebyl potvrzen výskyt mihule potoční, jsou výsledky využitelné, protože se vlastně jednalo o ověřování dřívějších známých dat o rozšíření tohoto zvláště chráněného druhu – i negativní výskyt spolehlivě zjištěný má totiž význam v aktualizaci poznatků. 

 

 


 

Projekty realizované v roce 2007

 

02010107, 02/09 ZO ČSOP Vlašim – Propagace programu Ohrožené a chráněné ryby a kruhoústí
V roce 2007 byly vydány dva materiály propagující ryby našich vod. Série dvou plakátů s kresbami jednotlivých ryb vyskytujících se v České republice byla vydána po 3000 kusech. Plnobarevné pexeso s totožnými kresbami ryb bylo vydáno v počtu 2000 kusů. Oba materiály budou distribuovány prostřednictvím Kanceláře ÚVR ČSOP a Podblanického ekocentra ve Vlašimi pro potřeby ekologické výchovy, vzdělávání a osvěty členů ČSOP i široké veřejnosti.


02010307, ZO ČSOP Kladská – Ichtyologický průzkum Kosího a Bahnitého potoka

Řešitelé zhodnotili souhrn získaných poznatků o  stavu vodního ekosystému pramenné oblasti Kosového potoka prostřednictvím rybího osídlení. K průzkumu byla použita standardní metoda opakovaným elektrolovem pomocí bateriového agregátu. Populační analýza mihule potoční (Lampetra planeri byla stanovena  pomocí odlovu elektrickým agregátem a pomocí prohledávání dnových nánosů s použitím síta a lopaty. Výstupem tohoto souboru použitých výzkumných metod bylo stanovení počtu larev na plochu vhodných jemných náplavů s vysokým obsahem organických zbytků.  V horním povodí Kosového potoka v ř.km. 30 až 44 se v roce 2007 v období od 28.7. do 10.8. realizovaly 4 výzkumné odlovy.
Provedeným ichtyologickým průzkumem byla zjištěna v horním povodí Kosového potoka přítomnost 2 druhů ryb (pstruh obecný, vranka obecná) a jednoho druhu mihulovců (mihule potoční).  Dále výzkum prokázal  průměrnou odhadovanou hodnotu rybí biomasy v povodí  v období červenec až srpen 2007 ve výši 16,24 kg . km-1 (v rozmezí 3,02 až 28,91 kg . km-1) a 665 kusů v přepočtu na 1 km toku (v rozmezí 129 – 1303 kusů na 1 km toku). Z hlediska stálosti druhového složení ichtyocenózy je Salmo trutta m. fario druhem téměř vždy přítomným (100 %), Cotus gobio druhem převážně se vyskytujícím a mezi druhy řídce se vyskytující patří Lampetra planeri (25 %).
U mihule potoční (Lampetra planeri)  byl určen souvislý výskyt tohoto taxonu v Kosovém potoce  v úseku od říčního km 30 po staničení říčního km 33 a v 1. říčním km Bahnitého potoka (levostranný přítok Kosového potoka).
Závěrečná zpráva byla  doplněna přehlednými tabulkami a fotodokumentací. Je sepsána stručně a jasně a obsahuje všechny potřebné náležitosti. Její výsledky jsou přínosné pro poznání ichtyofauny ve sledovaném povodí a přinášejí i zajímavé ekologické poznatky o abundanci jednotlivých druhů.


 



Projekty realizované v roce 2006


2010206, ZO ČSOP NEURAZY - Mapování mihule v přítocích řeky Úslavy
ČSOP Neurazy již po 3 roky prováděla průzkumy v povodí Úslavy. V roce 2006 byly prováděny průzkumy na potocích Tůně, Michovka a Osobovský potok v období s nejvyšší aktivitou mihulí. Pozorování bylo období tření (konec dubna až květen). Sledovány byly počty trdlišť na sledovaných částích toku a počtu jedinců je na jednotlivých trdlištích. Dále byla zjišťována teplota vody během celého tření. Jednotlivé lokality s výskytem mihulí a s datem zjištění byly zaneseny do tabulek a mapy. Cílem projektu bylo ověřit, zda nedošlo k výpadku některé kohorty v populaci mihulí žijících v potocích Tůně a Michovka, provést nový průzkum na Osobovském potoce, vybudovat na loni postavené hrázce na potoce Tůně malý rybí přechod pro umožnění migrace mihulí v období tření. V potoce Tůně byly první mihule pozorovány 1.5. a sledování bylo ukončeno 12.5. V tomto sledovacím období bylo pozorováno celkem 261 jedinců, jejich počet na trdlišti se pohyboval od 1 do 25. Trdliště byla kruhová s průměrem 10 – 15 cm, hloubkou 3 – 5 cm a byla pozorována pouze na štěrkopískovém dně se silněji proudící vodou ve hloubce 10 – 15 cm. Asi 300 metrů nad mostem mezi obcemi Vojovice a Klikařov byly pozorovány 2 světle zbarvení jedinci mihulí, zřejmě šlo o albíny. V potoce Michovka bylo sledování prováděno od 30.4. do 28.5. První mihule byly pozorovány až 8.5., v době sledování bylo pozorováno 72 mihulí, na trdlišti se jejich počet pohyboval od 1 do 4. I zde byla trdliště pouze na štěrkopískovém dně s hloubkou proudící vody asi 15 cm. Průměr trdlišť byl kolem 15 cm, jejich hloubka byla 3 – 5 cm. Celkem bylo zaregistrováno 25 trdlišť. V Osobovském potoce mihule nalezeny nebyly. Lze konstatovat, že vytčené úkoly byly během plnění projektu v roce 2006 splněny. Zjištěná data vhodně doplňují poznatky o biologii mihule potoční v době tření. Při pozorováních byly registrovány v potoce Tůně dva nápadně světlí jedinci mihule (albíni?) jejichž nález byl dokumentován fotograficky. Jde o první nález takto vybarvených mihulí na území České republiky (ze světa jsou ojedinělé nálezy albínů mihulí známy ze severní Ameriky).

 


 

Projekty realizované v roce 2005


180105, ZO ČSOP NEURAZY - Mapování mihule v přítocích řeky Úslavy
Již po dva roky prováděla ČSOP ZO Neurazy v rámci programu „Ochrana biodiverzity“ průzkum výskytu mihule v horním toku řeky Úslavy (v této části nazývané Bradlava) a dále v jejích přítocích Tůně a Michovka. Výskyt mihule potoční byl zjištěn pouze v potocích Tůně a Michovka. V letošním roce 2005 se pokračovalo v mapování výskytu mihulí v těchto potocích, kde byly mihule zjištěny v předchozích letech a kromě toho v dalších přítocích řeky Úslavy, v potocích Kamenice a v Myslívském potoce. Monitorování výskytu mihulí prováděli realizátoři pochůzkami při potocích Tůně, Mihovka, Kamenice a Myslívský potok v období s největší aktivitou mihulí (ve tření).



180205, ZO ČSOP VLAŠIM - Vyhodnocení vlivu povodně v roce 2002 na ichtiofaunu ÚN Slapy

Hlavním cílem projektu bylo zmapování současného stavu druhového složení ichtyofauny ÚN Slapy a jeho srovnání před povodní v roce 2002, a to i s ohledem na zvláště chráněné druhy a některé ekologické aspekty. K studiu byla v roce 2005 použita metoda identifikačních elementů lebek ryb, které byly nalezeny ve vývržkových sedimentech hnízdní nory ledňáčka říčního na lokalitě Kobylníky, při čemž bylo provedeno srovnání s lokalitou Nová Živohošť a rovněž s dřívějšími odběry na lokalitě Kobylníky. Data byla srovnána s výsledky ichtyologických průzkumů provedenými na jaře roku 2002 ještě před povodněmi. Celkem bylo v roce 2005 identifikováno 574 hlavových kostí, které náležely 14 druhům ryb ze 3 čeledí. Nejpočetněji byl zastoupen okoun říční. Z chráněných druhů ryb (dle různých legislativních předpisů) byl potvrzen bolen a vranka obecná. Výsledky prokázaly, že katastrofická povodeň neměla dramatický vliv na změnu ichtyofauny ÚN Slapy. Výsledky projektu byly prezentovány na našich i zahraničních seminářích a konferencích i publikovány v časopisu Rybářství. Závěrečná zpráva je doplněna četnými mapovými, fotografickými a tabulkovými přílohami.



180305, ZO ČSOP Kladská - Ichtyologický průzkum Šitbořského a Lipoltovského potoka

Autorský tým se zaměřil na průzkum povodí Lipoltovského potoka (přítoku Odravy, povodí Ohře). K výzkumu byly použity standardní ichtyologické metody založené na kvantitativních odlovech elektrickým agregátem. Byl zvolen opakovaný odlov týchž úseků s přestávkou minimálně jedné hodiny. K odhadům populačních parametrů byl využit počítačový program. Pro zjištění početnosti larev mihulí byla metoda elektrolovů doplněna zkoumáním dnových nánosů s použitím síta a lopaty. Elektrolovem bylo prozkoumáno 16 km toku. Ve sledovaných úsecích byly zjištěny dva druhy ryb (pstruh obecný f.potoční, hrouzek obecný) a jeden druh mihulovců (mihule potoční). K sepsání závěrečné zprávy bylo využito 14 literárních pramenů. K hlavním výsledkům patří potvrzení kontinuální výskyt kriticky ohroženého výskytu mihule potoční, a to až po říční km 15 (jde zatím o jedinou známou lokalitu s výskytem mihule potoční v CHKO Slavkovský les).

 


 

Projekty realizované v roce 2004


180204, ZO ČSOP 02/09 Vlašim – Mapování rozšíření ohrožených a zvláště chráněných druhů ryb a mihulí v hydrobiologickém regionu Sázava

Hlavními úkoly projektu bylo zmapovat výskyt ohrožených druhů ryb a mihulí v současných podmínkách vybraného regionu, vytipování ohrožujících faktorů, navrhnout ochranu biotopů s výskytem ohrožených ryb a mihulí a prezentovat výsledky projektu. Pro faunistické údaje byla zvolena metoda determinace osteologických fragmentů v trusu některých druhů ptáků a savců s různou mírou ichtyofagie. Tento způsob byl doplněn ještě průzkumy pomocí elektrického agregátu.
Výsledky získané v rámci řešeného projektu jsou přiloženy v podobě kopií již publikovaných prací, navíc byly prezentovány na VII.České ichtyologické konferenci ve Vodňanech a na semináři HBÚ AV ČR v Českých Budějovicích.



180404, ZO ČSOP 71/09 Astalus - „Hodnocení oživení úseku toku pod nádrží Slezská Harta“ (2004)
Cílem práce bylo zhodnotit oživení toku v extrémním prostředí bezprostředně pod výpustí nádrže Slezská Harta.
K průzkumům byly použity standardní metody, výsledky byly zpracovány a vyhodnoceny obvyklým způsobem. Průzkumy byly provedeny 5.8 a 7.10 2004 a potvrdily výskyt mníka jednovousého (Lota lota). Při průzkumy bentosu bylo identifikováno 14 taxonů.
Nejcennějším zjištěním je potvrzení výskytu mníka (zvláště chráněný druh) přímo pod vyústěním přehrady. Jiné druhy ichtyofauny zde dle zprávy zjištěny nebyly. Nález mníka bude využit jako cenný údaj pro celostátní mapování ichtyofauny.



180704, ZO ČSOP 50/03 - „Mapování výskytu a kvantity mihule potoční ve Vábenici a Běsné“
Zpráva obsahuje 5 stran z toho jednu stranu mapy s uvedení sledovaných lokalit (Švábenice a Desná). Sledovány byly 4 potoční úseky. Uvedeny jsou konkrétní časová období sledování na jednotlivých úsecích (celkové rozmezí od května do konce července). Na žádném z úseků nebyla mihule (resp. její tření) zjištěno.



180804, ZO ČSOP 27/06 Neurazy - „Mapování mihule v přítocích řeky Úslavy 2004 “
Průzkum byl zaměřen na podrobné sledování období tření mihule potoční v povodí řeky Úslavy. Bylo zjištěno následující:
v potoce Tůně se teplota vody v době sledování se pohybovala od 10,1 °C do 14,3 °C. První mihule byla pozorována 17.4., kdy teplota vody vystoupila na 12,4 °C. Sledování bylo ukončeno 2.5. a bylo při něm uskutečněno 7 obchůzek. Trdliště byla kruhová s průměrem 10 - 15 cm., s hloubkou 3 - 5 cm a byla pozorována pouze na štěrkopískovém dně se silněji proudící vodou, hloubkou 10 - 15 cm. Celkem bylo na tomto úseku pozorováno 68 mihulí potočních.
V potoce Michovka byla teplota vody byla sledována od 22.4. První mihule byly pozorovány 12.5., sledování bylo ukončeno 1.6.2004. Bylo uskutečněno 22 pochůzek a bylo při nich v 33 trdlištích pozorováno 53 mihulí potočních. Vzdálenost mezi trdlišti se pohybovala od 1 m asi do 100 m. I Zde byla trdliště pozorována pouze na štěrkopískovém dně s hloubkou proudící vody do 15 cm. Trdliště měla průměr asi 15 cm a hloubku asi 3 - 5 cm. Počet mihulí v trdlišti se v době sledování pohybovala od 1 do 6 kusů. Šest jedinců v jednom trdlišti byl pozorováno pouze jedenkrát. Nejčastější počet jedinců v trdlišti byl 1 a 2 kusy.
V potocích Tůně a Michovka byl výskyt mihule potoční tedy opětovně potvrzen. V nově sledovaných potocích Vrácovský, Habartický a Kamenice zatím mihule objeveny nebyly.

 


 

PŘEHLED realizovaných projektů v roce 2003


ZO ČSOP Neurazy - Mapování mihule v přítocích řeky Úslavy
Závěrečná zpráva obsahuje 23 stran včetně několika příloh (mapy, fotografie, požadavek na změnu rozpočtu). Hlavním cílem projektu bylo zjistit současný stav populace mihule potoční v potocích Tůně, Bradlava a Michovka (přítoky Úslavy). Dále mělo být provedeno zmapování trdlišť a jejich zakreslení do mapy. Dalším cílem bylo zpracování odborného posudku na zásah do vodního toku Tůně. Realizační tým potvrdil výskyt mihulí v částech potoků Tůně a Michovka. Výsledky mohou být využity při ochraně uvedených toků (biotop kriticky ohroženého druhu), proto byla tato závěrečná zpráva postoupena i na Zemědělskou vodohospodářskou správu (Oblast povodí Vltavy) a také na Plzeňský kraj, odbor životního prostředí. Nejcennější částí závěrečné zprávy je přehled pochůzek a výsledky pozorování na jednotlivých lokalitách. U každé pochůzky je uvedeno datum, procházený úsek, jméno mapovatele, teplota vody a v případě nalezení třoucích se jedinců mihule potoční počet trdlišť, počet mihulí na trdlištích, celkový počet pozorovaných mihulí a typ dna. Z takto přehledně zpracovaných dat je ihned zřejmé v jakém časovém obdobím, v jakých podmínkách a kolik mihulí v době tření bylo pozorováno. Tak v potoce Tůně bylo tření zaznamenáno v období 14.5.-18.5. (teplota vody 13-14o), v potoce Michovka od 8.5.-21.5 (teplota vody 13-15o C). Maximální jednorázově zjištěný počet na sledovaném úseku Michovky (2,5 km) byl 19 kusů třoucích se mihulí. Výsledky jsou velmi cenné a budou využity při přípravě Atlasu rozšíření ryb a mihulí ČR. Zpráva dále zahrnuje cenné údaje o průzkumu ichtyofauny v potoce Tůně pomocí elektrického agregátu. I tento způsob průzkumu potvrdil výskyt mihulí (ve sledovaném úseku pozorováno 170 jedinců, a to na úseku 4 km dlouhém) a dalších druhů (např.mníka). Opět jde o velmi cenná data, dobře dále využitelná. Zpráva dále obsahuje posudek na úpravy části toku Tůně v souvislosti s vyčistěním dna. Vzhledem k tomu, že se jedná o úsek odlážděný bez potvrzeného výskytu mihulí, bylo oprávněně konstatováno, že pročištění je v tomto místě možné.


ZO ČSOP Kladská - Ichtyologický průzkum Velké a Malé Libavy

P rovedený ichtyologický průzkum zjistil v povodí Velké a Malé Libavy přítomnost tří druhů ryb a jednoho druhu mihulovců. Dále prokázal průměrnou odhadovanou hodnotu rybí biomasy v obou povodí v období červenec až srpen 2003 ve výši 10,3 kg . km -1 (v rozmezí 1,41 až 42,14 kg . km -1 ) a 328 kusů v přepočtu na 1 km toku (rozmezí 89,29 – 871,11 kusů na 1 km toku). Z hlediska stálosti druhového složení ichtyocenózy je Salmo trutta m. fario druhem téměř vždy přítomným (100 %), Cottus gobio druhem často se vyskytujícím (43 %) a mezi druhy vzácné patří Gobio gobio (14 %) - viz. tabulka č. 3. Potencionálního druhové spektrum bylo stanoveno jak na základě místních ekologických podmínek, tak i z ústního podání (místní rybáři a dosídlenci po II. Světové válce).


ZO ČSOP Makov - Hořavka duhová na řece Skalici

1/ V roce 2003 byl proveden podrobný průzkum 18 kilometrového úseku řeky Skalice, zaměřený na lokality výskytu hořavky duhové. Výskyt byl prokázán na 4 lokalitách – jednalo se o pomalu tekoucí úseky s četnými mělčinami a vodní vegetací.



ZO ČSOP Vlašim - Ohrožené a chráněné ryby a kruhoústí

Cílené faunistické průzkumy na vybraných tocích České republiky se zaměřením na jižní Moravu a další lokality. Sledování přípúadného průniku nových faunistických elementů na území ČR.
Ichtyologické průzkumy byly prováděny na řadě lokalit Čech i Moravy a přinesly některá zcela nová zjištění:

  • nově potvrzený druh pro ČR - jedná se o nález drska malého ( Zingel streber ) ,v roce 2003 v řece Moravě (autor nálezu Doc.Ing.Stanislav Lusk, CSc). Tento druh byl dříve považován pro území České republiky za vymizelý. Tato skutečnost je zohledněna v nové verzi Červeného seznamu ichtyofauny ČR.
  • nová lokalita hrouzka Kesslerova – tento druh byl nalezen v roce 2003 v řece Moravě (bohatá populace v úseku u Dubu nad Moravou (dále zjištěné druhy ryb 23.10 . : Alburnoides bipunctatus, Barbus barbus, Gobio gobio, Chondrostoma nasus a pravděpodobně kříženci houzka obecného a hrouzka Kesslerova)
  • nálezen velmi početné populace mihule potoční v řece Moravě (u Chromečského mostu, 49o 56' 33'' a 16o 53' 95''). Jedná se o nejvýznamnější lokalitu mihule potoční v povodí Moravy a cca 10 km úsek řeky Moravy v tomto úseku byl navržen do soustavy NATURA 2000. Ve vhodných náplavech nalezeno i více než 10 minoh na 1 m2. Dále zjištěné druhy ryb v této lokalitě: Leuciscus cephalus, Thymallus thymallus, Salmo trutta m.fario, Barbatula barbatula, Gobio gobio, Perca fluviatilis. Pseudorasbora parva, Carassius auratus, Rutilus rutilus. Z hlediska bentosu byly nalezeny druhy: Dugesia gonocephala, Baetis alpinus, Caenis macrura, Ecdyonurus dispar, E.forcipula, E.torrentis, E.venosus, Ephemerella ignita, E.mucronata, Leuctra digitata, Rhyacophila nubila, Sericiostoma personatum, Simulium reptans, Atherix ibis aj. (determinace Dr.J.Zahrádka).


Mihule potoční byla sledována více v jižních Čechách (výsledky Dr.Matěnové)

Veverský potok
Veverský potok se jako pravostranný přítok vlévá do Stropnice u Nových Hradů. Jeho celková délka je podle vodohospodářské mapy 10 km. První nejvýše položená lokalita se nachází v zahloubeném zalesněném údolí cca 2 km proti proudu od kempu Veveří, druhá v podélném profilu toku byla u mostku pod bývalou osadou Veveří (v roce 2000 po proudu za mostkem, v roce 2001 od mostku proti proudu) a třetí cca 0,5 km pod kempem Veveří. Koryto je neupravené, přirozeně meandrující se souvislými břehovými porosty.
11. 7. 2003: nalezeno 30 minoh, 1 lov, délka úseku 92 m, průměrná šířka toku 1,2 m, z ryb pstruh obecný
19. 9. 2003: na lokalitě vybrány 4 habitaty o celkové ploše 2,5 m 2 , 34 minoh.

 

Bedřichovský potok
Pramenná oblast se nachází jižně a jihozápadně od obce Chlupatá Ves. Část toku regulována, břehový porost chybí nebo je řídký.
8. 5. 2003 – kontrola populace na lokalitě z roku 2001, na 1 m 2 vhodných habitatů více než 10 larev, přítomny i adultní mihule a z ryb pstruh obecný a úhoř říční
20. 9. 2003 – vybrány 2 habitaty na lokalitě z roku 2001, PAS, 2,5 m 2 – 36 minoh + 2 metamorfované mihule, 1,5 m 2 – 40 minoh + 1 metamorfovaná mihule, z ryb pstruh obecný

 

Kamenice = Jaroměřský potok
Kamenice je pravostranným přítokem Malše, do které ústí na říčním km 52,9 jižně od Kaplice. Délka Kamenice je cca 12 km, několik zdrojnic toku pramení v okolí obce Bělá v nadmořské výšce okolo 750 m n. m. Tok má přirozený charakter a není regulován.
1. 7. 2003 – ř. km 6,7 - po proudu za mostem na silnici mezi Bukovskem a Malonty - 45 minoh, 2 lovy, délka úseku 105 m, průměrná šířka 3 m, břehy řídce zarostlé, dno písčité

 

Malše – hraniční tok
10. 7. 2003 - pod Leopoldschlagem - 69 minoh

 

Cetvinský potok
Pravostranný přítok Malše, 4 km dlouhý, pramení mezi Janovou Vsí a bývalým Dolním Příbráním, do Malše se vlévá pod Cetvinami. Střední část toku meliorována s uniformní šířkou 1,5 m, řídkými břehovými porosty, dno nesouvisle pokryto písčitými sedimenty s ojedinělými kameny.
1. 7. 2003 – v 110 m úseku v regulované části toku pouze 1 larva 13,5 cm dlouhá, 1 lov, nízký stav vody, hloubka vody 0,1 m. V dolní neupravené části toku se dá výskyt předpokládat vzhledem k výskytu v Malši na úrovni jeho ústí (ř. km 76,8 Hammern).


Aktualizace Červeného seznamu ichtyofauny České republiky

Pro aktualizaci Červeného seznamu ichtyofauny byly využity i nové poznatky a nálezy z roku 2003. Aktualizovaná verze Červeného seznamu je uvedena v příloze této závěrečné zprávy (text byl poskytnut též Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR).


Vydání bulletinu Lampetra


aktualizace 21.7.2009 | nahoru | tisk print