vytištěno ze stránek www.csop.cz | kontakt: ÚVR ČSOP, Michelská 5, 140 00 Praha 4 | tel.: 222 516 115, 222 511 496, email: info@csop.cz

Ochrana druhů:
Akce čejka

kontakt:

ČSOP
Michelská 48/5
140 00 Praha 4
IČ: 00103764
DIČ: CZ00103764

tel.: 222 516 115,
tel.: 222 511 496
email: info@csop.cz

fakturační údaje

kontakty na kancelář


facebook logo

Pomozte při výzkumu a ochraně ubývajícího druhu naší krajiny čejce chocholaté

Ještě donedávna jsme považovali čejku za běžný druh, jednoho z prvních poslů jara, který spolu se skřivanem začal oživovat předjarní zemědělskou krajinu.  V důsledku intenzifikace zemědělství a změn v obhospodařování krajiny došlo v posledních desetiletích k drastickému úbytku čejek na celém území naší republiky. Uvádí se, že ještě v polovině 80. let u nás hnízdilo 20 – 40 tisíc párů.  V roce 2017 byla populace čejek chocholatých v ČR odhadována kolem 8500 hnízdících párů a její početnost nadále klesá. Proto se ČSOP od roku 2008 rozhodl zaměřit v rámci programu Ochrana biodiverzity, podprogramu Ptáci zemědělské krajiny na mapování a ochranu tohoto ptačího druhu. Ve snaze upozornit na situaci tohoto druhu byla v roce 2008 čejka chocholatá  vyhlášena  v ČR ptákem roku.

Příčiny ohrožení

V minulosti byl úbytek čejky způsoben především odvodňováním a rozoráváním mokrých luk. Čejka se tomuto negativnímu jevu částečně přizpůsobila a začala hnízdit na polích. Nyní ji ohrožují zemědělské práce.  Čejka zakládá svá hnízda na zemi, nejčastěji v oraništích nebo v jařinách.  Snáší zpravidla 4 vejce od druhé poloviny března a nejčastěji v dubnu. V této době však probíhá vláčení polí, popř. jiné předseťové úpravy, při nichž jsou téměř všechna hnízda zničena. Nezanedbatelný vliv má i predace. Svou daň si vybere i nepříznivé počasí v hnízdní době, především jeho extrémní projevy. Nelze opominout ani to, že mnoho ptáků zahyne během tahu, zejména ve středomoří, kde jsou loveni, a k tomu je třeba přičíst i další ztráty na zimovištích. Všechny negativní vlivy se načítají a mají za následek celkový úbytek tohoto krásného bahňáka.

Co se povedlo při ochraně čejky.

Díky několikaletému úsilí ornitologů a ochránců přírody se podařilo získat o rozšíření a počestnosti čejky poměrně velké množství informací. Česká společnost ornitologická ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou připravila metodiku mapování a sledování čejek, která je dostupná na http://www.birdlife.cz/co-delame/vyzkum-a-ochrana-ptaku/ochrana-druhu/ptaci-zemedelske-krajiny/mapovani-hnizdist-cejky-chocholate/ a je spuštěna speciální aplikace ornitologické databáze avif.birds.cz cíleně zaměřená na čejku chocholatou. Do mapování čejek se zapojilo v rámci programu Ochrana biodiverzity celkem více než dvacet organizací a byly zmapovány stovky lokalit. Některé naše ZO se přímo zapojily i do přímé ochrany hnízd, kterých byly zachráněny desítky. Při České společnosti ornitologické se výzkumem a ochranou čejky zabývá především Skupina pro výzkum a ochranu bahňáků (SVOB) http://svob.czweb.org/?lang=cs. Výsledky celostátního mapování čejek, do kterého se zapojili i členové ČSOP, byly průběžně publikovány v časopise Vanellus, který je ke stažení na stánkách této skupiny. Díky úsilí členů ČSO a ČSOP se podařilo zmapovat většinu zemědělské krajiny v ČR a získané informace byly využity i pro přípravu nového Agroenvironmentálního programu pro čejku.

Agroenviromentální program je dotační titul určený zemědělcům, kteří se zaváží na svých pozemcích hospodařit k přírodě šetrnějšími metodami a doplnit hospodaření o aktivity, které nepatří mezi obvyklou činnost a umožní zvýšení druhové bohatosti. Zemědělcům je hrazen ušlý příjem, který vzniká zvýšenými náklady plynoucími ze závazku na dodržení příslušného způsobu hospodaření. Agroenvironmentální program pro čejku připravila Česká společnost ornitologická ve spolupráci s Katedrou ekologie ČZU a nyní ho mohou zemědělci využívat. Podrobnosti o Agroenvironmentálním programu a ochraně čejky jsou v letáčku na stránkách MZe

 (http://eagri.cz/public/web/file/479839/G_Cejka.pdf a na odkazu

http://eagri.cz/public/web/mze/legislativa/pravni-predpisy-mze/tematicky-prehled/101894265.html).

Možnosti ochrany aneb jak pomoci.

Nyní máme poměrně velké množství poznatků jak čejce pomoci, je třeba je jen začít aplikovat v praxi a tady mohou pomoci zejména naši členové.

Spolupráce se zemědělci – ti dnes mohou na vybraných hnízdištích (často se jedná o větší podmáčené deprese v polích) využívat nový agroenvironmentální program, kde se na 5 let zavážou k ochraně čejky na svých půdních blocích.  Program pro zemědělce však není povinný a je čistě na něm, zda se zemědělec do něj zapojí. Pokud máte ve svém okolí významná hnízdiště čejek navržená do tohoto opatření a máte zájem o oslovení daného zemědělce, kontaktujte nejprve zemědělského koordinátora ČSO Václava Zámečníka (zamecnik@birdlife.cz) a domluvte s ním další postup.    (Přehled hnízdišť navržených do agroenvironmentálního programu najdete na http://eagri.cz/public/app/lpisext/lpis/verejny2/plpis/ – v levé liště rozklikněte postupně ikony Dotace - Nové enviro  Dle druhu – Čejka a po dostatečném přiblížení se objeví v mapě šrafovaně díly půdních bloků navržené do tohoto programu. Pokud nebude z nějakých důvodů možné, aby se zemědělec přihlásil, pomozte s přímou ochranou hnízd. Princip této ochrany spočívá v tom, že se dohodnete se zemědělcem, že vyhledáte hnízda, která označíte před provedením prací, a zemědělec se jim při provádění prací vyhne a po skončení prací značení odstraníte. Nyní je zpracována velmi podrobná metodika jak dohledávat a značit hnízda čejek. Najdete v časopise Vanellus 7 (3/2012), který je ke stažení zde:  http://www.svob.czweb.org/Vanellus/vanellus_7.pdf

Aktivní opatření v krajině

V současné době je možné získat na obnovu mokřadních ploch finanční prostředky z několika zdrojů, které mohou být využity i k vytvoření hnízdních možností pro čejky.  Členové mohou zpravidla prostřednictvím organizací žádat o tyto prostředky nebo mohou tyto aktivity navrhovat organizacím a institucím (AOPK, obcím, správcům toků popř. i zemědělcům) a mohou na přípravě projektů spolupracovat. Je nutné si uvědomit, že tato opatření jsou administrativně často náročná a jejich příprava i realizace zabere hodně času.  Ideální stav je, když organizace je přímo vlastníkem pozemků, na které se budou opatření provádět.  Pro čejky má největší smysl obnova a údržba mokrých luk, nebo budování větších mělkých tůní v zemědělské krajině.

Program Ochrana biodiverzity

Podpora spíše drobných opatření realizovaných formou jednoročního projektu – kosení mokřadních luk, obnova či tvorba tůní. Výhodu mají pozemkové spolky, které mají vyšší šanci na přiznání podpory, podporu však muže získat i jiný spolek.

 Dotace z AOPK a MŽP

Aktuálně je možné čerpat z více dotačních titulů na obnovu mokřadů v krajině. Nejvýznamnější zdroj je Operační program životní prostředí, ale pro ČSOP je lépe dostupný Program péče o krajinu. Podrobnější informace o dotačních titulech jsou na http://www.dotace.nature.cz/. Tyto dotační tituly administruje Agentura ochrany přírody a krajiny.  Předtím, než začnete připravovat žádost, je dobré detaily předem konzultovat s příslušným pracovištěm AOPK ČR. Přehled pracovišť naleznete na www.ochranaprirody.cz.

Legislativní ochrana

Čejka chocholatá není dnes zařazena mezi zvláště chráněné druhy živočichů a má jen základní ochranu podle § 5 a § 5a zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny (dále jen zákon). Kompetentními orgány ochrany přírody jsou obce s rozšířenou působností. Aby byly legislativní postupy účinné, musí orgány ochrany přírody spolupracovat s lidmi, kteří se čejkám v dané oblasti věnují a musí mít velmi dobré podklady. Použití legislativních nástrojů by mělo být až tím posledním krokem. Základem by měla být dobrá spolupráce s hospodařícími subjekty, které by měly být informovány o to, že čejka má i legislativní ochranu.

§ 5 odst. 1 říká že: všechny druhy živočichů jsou chráněny před zničením, poškozováním, sběrem či odchytem, který vede nebo by mohl vést k ohrožení těchto druhů na bytí nebo k jejich degeneraci, k narušení rozmnožovacích schopností druhů, zániku populace druhů nebo zničení ekosystému, jehož jsou součástí. Při porušení těchto podmínek je orgán ochrany přírody oprávněn rušivou činnost omezit stanovením závazných podmínek.

V tomto případě může obec s rozšířenou působností vydat rozhodnutí z moci úřední nebo opatření obecné povahy dle § 77 odst. 1 písm. c) zákona, a to v případě, že narušením rozmnožovacích schopností čejky vlivem zemědělských prací hrozí zničení lokální populace. Oba postupy musí být velmi dobře odůvodněny, a proto je dobré, aby obce z odborného hlediska konzultovaly tento postup s Českou společností ornitologickou nebo jinými odborníky.

Využít lze také § 5 odst. 3 zákona. Ten říká, že fyzické a právnické osoby jsou povinny při provádění zemědělských pracích vodohospodářských úpravách postupovat tak, aby nedocházelo k nadměrnému zraňování nebo úhynu živočichů nebo ničení jejich biotopů, kterému lze zabránit technicky i ekonomicky dostupnými prostředky. Orgán ochrany přírody uloží zajištění či použití takovýchto prostředků, neučiní-li tak povinná osoba sama. 

V takových případech mohou obce s rozšířenou působností vydat rozhodnutí, podle § 77 odst. 1 písmene d), kterým mohou uložit potřebná opatření.  Jedním z opatření může být to, že hospodařící subjekt musí umožnit nalezení hnízd jejich označení a při zemědělských pracích musí hnízda objet. Orgán ochrany přírody může vydat jedno rozhodnutí, kde využije obě ustanovení tj. 5 odst. 1 i § 5 odst. 3 zákona a vydá jedno rozhodnutí s více výroky. Rozhodnutí je ve správním řízení, do kterého se mohou hlásit i spolky.

Využitelný je také § 5a  odst. 1 zákona

Ochrana volně žijících ptáků

 (1) V zájmu ochrany druhů ptáků, kteří volně žijí na evropském území členských států Evropských společenství (dále jen "ptáci"), je zakázáno

  1. b) úmyslné poškozování nebo ničení jejich hnízd a vajec nebo odstraňování hnízd,
  2. d) úmyslné vyrušování těchto ptáků, zejména během rozmnožování a odchovu mláďat, pokud by šlo o vyrušování významné z hlediska cílů směrnice o ptácích.

Pokud se nějaký subjekt dopouští takového jednání, může orgán ochrany přírody využít § 66, kterým může takovou činnost omezit nebo zakázat. Jedná se opět o správní řízení, jehož výsledkem je vydání opatření. V případě čejky je nutné jednat rychle a k použití tohoto postupu je svázáno ještě s dalšími legislativními kroky, jako je předběžné opatření.  Použití takového postupu by měly obce konzultovat s nadřízeným orgánem. Problematické je zde mj. to, co je vlastně úmysl, a orgán ochrany přírody musí prokázat, že se jedná o úmyslné zničení hnízd.  Než se tento postup použije, musí být nejprve nalezena hnízda a hospodařící subjekt musí být prokazatelně, nejlépe písmeně informován, že tam ta hnízda jsou a měl by být poučen o jejich ochraně. Teprve pokud, že i přes výše uvedené zahájí činnost,  která  bude mít za následek zničení hnízd nebo usmrcení mláďat, lze tento postup použít.

Dalším ustanovením zákona je použití tzv. přechodně chráněné plochy, které upravuje § 13

§ 13 odst. 1  říká že: území s dočasným nebo nepředvídaným výskytem významných rostlinných nebo živočišných druhů, nerostů nebo paleontologických nálezů může orgán ochrany přírody svým rozhodnutím vyhlásit za přechodně chráněnou plochu. Přechodně chráněnou plochu lze vyhlásit též z jiných vážných důvodů, zejména vědeckých, studijních či informačních. Přechodně chráněná plocha se vyhlašuje na předem stanovenou dobu, případně na opakované období, například dobu hnízdění. V rozhodnutí o jejím vyhlášení se omezí takové využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení vývoje předmětu ochrany.

Přechodně chráněná plocha se stanovuje rozhodnutím, u kterého je vyloučen odkladný účinek. Mělo by být současně stanoveno tzv. předběžné opatření obdobně jako u omezení a zákazu činnosti.  Vyhlašování přechodně chráněné plochy má smysl jen tam, kde jsou hnízda čejek popř. i dalších druhů bahňáků koncentrována na malé ploše např. kolem velké polní louže. Není vhodné toto opatření používat na velké pole. Na toto opatření se váže níže uvedené ustanovení § 13 odst. 2, které říká:

 vznikne-li vlastníku či nájemci pozemku v důsledku ochranných podmínek přechodně chráněné plochy újma nikoliv nepatrná, přísluší mu na jeho žádost finanční náhrada od orgánu ochrany přírody, který přechodně chráněnou plochu vyhlásil.

Orgán ochrany přírody při rozhodování o výši finanční náhrady může požadovat doložení žádosti doklady či údaji o výnosu pozemku. Újmu hradí orgány ochrany přírody obcí s rozšířenou působností ze svých obecních rozpočtů. Praxe je taková, že málokterý orgán bude mít prostředky v obecním rozpočtu vyčleněny. Není to zcela nereálné řešení, ale než orgán ochrany přírody začne toto ustanovení využívat, měl by mít tyto prostředky nejenže k dispozici, ale mělo by být jasné s jak velkou újmou má vůbec počítat.  Přechodně chráněnou plochu může vyhlašovat i opakovaně.  Teoreticky vzato toto opatření může být účinným doplněním agroenviromnetálního programu. Je vhodnější tento postup uplatňovat spíše ve vzájemné dohodě s hospodařícím subjektem než jako restriktivní opatření.  

Vhodné je také ustanovení § 68 odst. 2 a § 69 odst. 1 zákona, které umožňuje uzavírání dohod s hospodařícími subjekty a poskytnutí finančního příspěvku.

§ 68 odst. 2 říká že: k provádění péče o pozemky z důvodů ochrany přírody mohou uzavírat orgány ochrany přírody či obce s vlastníky či nájemci pozemků písemné dohody.

Na to má návaznost § 69 odst. 1, který dodává že: k uskutečnění záměrů uvedených v § 68 odst. 2 lze poskytnout finanční příspěvek vlastníkům nebo nájemcům dotčených pozemků za předpokladu, že se tito zdrží určité činnosti nebo provedou dohodnuté práce v zájmu zlepšení přírodního prostředí.

Praxe může být taková, že orgán ochrany přírody na místo vyhlášení přechodně chráněné plochy uzavře s hospodařícím subjektem dohodu, že se zdrží zemědělských pracích na nějaké ploše s koncentrací hnízd a orgán ochrany přírody mu za to poskytne nějakou náhradu. Zase musí mít na to vyčleněny prostředky z obecního rozpočtu.   Zde se nabízí také možnost získat finanční prostředky i z jiných zdrojů.

Mapujte čejky

Velmi důležité je pokračovat v mapování čejek a sledování jejich hnízdišť. Jedině dlouhodobý monitoring a získání dalších poznatků z hnízdní biologie může přinést poznatky o vývoji populace, úspěšnosti realizovaných opatření a dalších příčinách ohrožení. Nejdůležitější je sledovat čejky na lokalitách, kde se provádí  agroenvi opatření nebo jiná opatření pro ochranu.  Nejefektivnější mapování je tehdy, když bude prováděno podle jednotné metodiky, která je na stránkách České společnosti ornitologické. Informace o výskytu čejek chocholatých zadávejte do databáze České společnosti ornitologické avif.birds.cz. Tato data jsou pravidelně vyhodnocována Skupinou pro výzkum a ochranu bahňáků a mohou být využita při navrhování nových ploch pro  Agroenvi opatření.

Přečtěte si více o tom, jak čejku poznáme.

Odborný garant

Garant programu ČSOP „Ptáci zemědělské krajiny“
Daniel Křenek – tel: 776 322 719, e-mail: dendrocopos@seznam.cz.

 

aktualizace 23.1.2019 | nahoru | tisk print