Stanovisko ČSOP k připravované novele zákona o ochraně přírody a krajiny
30.10.2019
Legislativní rada vlády v současné době projednává novelu zákona o ochraně přírody a krajiny (114/1992 Sb.), jejímž primárním cílem je implementace nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů. Novela však obsahuje i ustanovení, která s eliminací invazních druhů nijak nesouvisí. V některých případech spíše naopak. A které považujeme za velmi problematické. Jde zejména o tyto body:
Za zcela nepřijatelné považujeme navrhované ustanovení, kdy by dřeviny rostoucí „v ochranném pásmu vodovodu nebo kanalizace“ bylo možné kácet pouze na ohlášení. Vzhledem k hustotě vodovodních a kanalizačních řádů v intravilánech obcí znamená toto ustanovení faktickou rezignaci na ochranu uliční zeleně. Což se v době neustále opakovaných výzev o nutnosti adaptačních opatření na klimatickou krizi a o roli zeleně v těchto adaptačních opatřen jeví obzvláště paradoxně.
Současná praxe, kdy je k šíření nepůvodních druhů do volné krajiny potřeba vyjádření orgánu ochrany přírody, je na dvou místech novely prolomena výčtem konkrétních druhů, na které se toto ustanovení nevztahuje. Jde jednak o výsadbu douglasek a modřínů do lesů, jednak o vysazování pstruha duhového, sivena amerického, jesetera sibiřského, jesetera ruského, jesetera hladkého, jesetera hvězdnatého, amura bílého, tolstolobika bílého, tolstolobika pestrého a všech druhů síhů do rybářských revírů. Nejde pouze o problém sám o sobě (potenciální plantáže douglasek mohou být vážným ohrožením biodiverzity krajiny a v budoucnu mohu způsobit stejné problémy, jako současné plantáže smrku, plošná výsadba pstruha duhového může zcela vytlačit našeho domácího pstruha potočního…), ale i o nebezpečný precedent; když dnes zákon vyjímá z kompetence orgánů ochrany přírody tyto druhy, proč by příště nemohlo přibýt x dalších?
Za problematické považujeme i navržené ustanovení, podle kterého se ochrana dřevin rostoucích mimo les nevztahuje na „případy kácení prováděného v rámci úředních opatření nebo mimořádných rostlinolékařských opatření k předcházení šíření nebo k vyhubení škodlivých organismů rostlin podle jiného právního předpisu“. Jak ukázala například nedávná kauza s hubením hlodavců nebezpečným Stutoxem, postoje ochrany přírody a rostlinolékařské správy se můžou někdy diametrálně rozcházet. Řešení havarijních stavů umožňuje zákon již dnes, k tomu nejsou třeba žádné legislativní změny.
Zdánlivě formálním problémem je, že novela sice operuje pojmem nepůvodní druh, ale tento není nikde definován. Původní definice "geograficky nepůvodního druhu" je bez náhrady zrušena. Na jiném místě novely se pro změnu používá obrat "cizí a místně se nevyskytující druhy“, vcházející z nařízení Rady (ES) č. 708/2007, aniž by bylo zřejmé, zda jde o synonyma nebo jaký je mezi těmito pojmy vztah. Vzhledem k tomu, že na tyto pojmy jsou navázány zcela zásadní paragrafy novely, může tato nejasnost přinést v aplikační praxi nemalé problémy.
