Aktivity projektu

Posilování odborných dovedností a znalostí pozemkových spolků

Činnost pozemkových spolků zahrnuje množství nejrůznějších odborných úkonů. Jde o otázky právní (práva a povinnosti vlastníků, právní zodpovědnost, smluvní vztahy, povinnosti vyplývající ze speciálních právních norem, jako je zákon o ochraně přírody, lesní zákon, vodní zákon, zákon o památkové péči…), finanční (zajištění finančních zdrojů, daně z nemovitostí, nakládání s veřejnými prostředky), odborné (při provádění managementu přírodně cenných lokalit je nutno brát v úvahu nároky různých skupin organismů, geologické a hydrogeologické aspekty i krajinné souvislosti), psychologické (jednání s vlastníky) a další. Potřebnost takovýchto informací ve „stravitelné“ podobě je (vedle finančních prostředků) nejčastěji uváděným požadavkem pozemkových spolků, jak vyplývá i z předložené Strategie dalšího rozvoje hnutí pozemkových spolků.

Hlavním výstupem této aktivity bude zpracování metodických listů na výše uvedená témata. S výjimkou v minulosti speciálně pro pozemkové spolky zpracovaných smluvních vztahů a některých otázek vlastnictví, které se však v souvislosti s přijetím nového občanského zákona radikálně změnily, u nás obdobný materiál směřovaný výhradně pro potřeby takto zaměřených neziskových organizací neexistuje. Například ve smluvních otázkách jsou různá oficiálně vydávaná komentovaná znění občanského zákoníku v podstatě nepoužitelná, neboť přistupují k problematice z pohledu komerčního využití těchto nástrojů, zatímco pozemkové spolky uzavírají smlouvy nikoli s cílem vlastního užitku, nýbrž veřejné služby, což vyvolává řadu zcela specifických situací (viz též aktivita 2). Otázka vlastnických práv, je-li nám známo, nebyla souhrnně dosud vůbec zpracována, je roztříštěná v řadě různých zákonů, třebaže jde o zcela klíčovou otázku. Cílem metodických listů je vytáhnout ze široké problematiky ty informace, které se přímo týkají činnosti pozemkových spolků, seřadit je do ucelených logických bloků a aplikovat na konkrétní případy, se kterými se pozemkové spolky ve své praxi potkávají.

Zpracování metodických listů se bude skládat z těchto kroků – zpracování podkladů (zajistí členové projektového týmu a další spolupracující odborníci spolu s koordinátorem projektu), jejich finální redakční úprava (zajistí koordinátor projektu) a rozeslání minimálně 60 organizacím (zajistí koordinátor). „Vydání“ metodických listů předpokládáme pouze v pdf verzi pro jejich snadnou aktualizovatelnost v případě změn.

Dalším výstupem této aktivity bude dvoudenní workshop pro pozemkové spolky, jehož náplní bude jak teoretická část (tři až čtyři diskusní bloky, věnované právní problematice, fundraisingu, odborným otázkám managementu a vzájemné výměně zkušeností), tak část v terénu s ukázkami již provedených opatření a diskusí o nich. Součástí workshopu bude i prezentace výsledků tohoto projektu. Workshop se uskuteční začátkem roku 2016.

Ověření nových možností smluvních vztahů k nemovitostem

Smluvní vztahy k nemovitostem jsou pro činnost pozemkových spolků klíčové. Tradičně se využívaly především nájemní a výpůjční smlouvy a smlouvy o spolupráci. Nový občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014, však řadu věcí mění a zároveň otvírá další možnosti. Kromě pachtovní smlouvy, která se již v současné době postupně stává dalším využívaným nástrojem pozemkových spolků, jsou to především nově definovaná věcná břemena (tzv. služebnosti a reálná břemena) a institut správy cizího majetku. Cílem této aktivity je ověřit aplikovatelnost těchto nástrojů pro činnost pozemkových spolků.

Co se věcných břemen týče, snaha o jejich uplatnění zde existovala již v minulosti, narážela však na odpor katastrálních úřadů zapsat složitější věcné břemeno, než byla obvyklá práva průchodu, čerpání vody apod. Pozemkové spolky však potřebují věcná břemena, kdy by se vlastník zavazoval zdržet se činností, které mohou ohrozit přírodní hodnoty dané nemovitosti. V režimu starého občanského zákoníku se nakonec podařilo vytvořit jedno obdobné věcné břemeno – ochranu přírodně blízkého lesa. Tento „precedent“ je však v současné době, po značných změnách v této problamitce, kodifikovaných novým občanským zákoníkem, pravděpodobně nepoužitelný. Nová právní úprava však staví věcná břemena daleko šířeji a otvírá tak další možnosti, které se jeví velmi nadějně. Institut správy majetku je pak zcela nový. Zákon ho primárně považuje za nástroj ekonomický, avšak nevylučuje ani právní úpravu, kde by vztah mezi vlastníkem a správcem byl spíše na úrovni partnerství. V situaci, kdy nový občanský zákoník novými definicemi poněkud zkomplikoval využitelnost tradičních nástrojů – tedy nájmu a výpůjčky – se správcovství jeví přinejmenším v některých případech jako jejich možná náhrada.

Oficiální komentáře a výklady k novému občanskému zákoníku samozřejmě specifika takovéhoto nestandardního využití daných nástrojů nezmiňují a neřeší (na toto jsme narazili již při pokusech o aplikaci jinak běžného institutu pachtu). Přesto se nám tyto nástroje jeví jako velmi nadějné pro další rozvoj hnutí pozemkových spolků, jak vyplynulo i z jednání Rady Národního pozemkového spolku začátkem března tohoto roku. Proto bychom rádi nechali zpracovat právní kanceláří, která je podrobně obeznámena s problematikou neziskového sektoru a pozemkových spolků, právní analýzy těchto institutů ve vztahu k činnosti pozemkových spolků a na jejich základě vzorově vypracovat alespoň jednu smlouvu. V případě jejího úspěšného použití ji pak následně jako vzorovou rozeslat všem pozemkovým spolkům.

Aktivitu bude zajišťovat koordinátor projektu v úzké součinnosti s právníkem (členem projektového týmu).