vytištěno ze stránek www.csop.cz | kontakt: ÚVR ČSOP, Michelská 5, 140 00 Praha 4 | tel.: 222 516 115, 222 511 496, email: info@csop.cz

Odkazy

kontakt:

ČSOP
Michelská 48/5
140 00 Praha 4
IČ: 00103764
DIČ: CZ00103764

tel.: 222 516 115,
tel.: 222 511 496
email: info@csop.cz

fakturační údaje

kontakty na kancelář


facebook logo

Zdůvodnění projektu

Ochrana přírodního dědictví není jen věcí státu. Je věcí každého z nás. Stát dává základní právní rámec a chrání (lépe či hůře) ty nejcennější lokality. Státní ochrana má však své limity. Jedním je, že už z principu stát nemůže chránit vše, co by si ochranu zasluhovalo, a druhým, že často přistupuje k vlastníkům těchto objektů z pozice moci a v obecném povědomí tak vytváří spíše odpor k ochraně přírody jako k něčemu, co omezuje naši svobodu, zasahuje nepřiměřeně do našich práv. Ochrana přírody se proto neobejde bez aktivit občanského sektoru. Ty mohou mít různou podobu, na vrcholu pomyslné pyramidy, co se účinnosti týče, je ochrana prostřednictvím vlastnictví či v úzké smluvně zajištěné spolupráci s vlastníkem. Nezisková organizace se tak sama stává vlastníkem či uživatelem půdy. Pro tento princip, který se u nás rozvíjí zhruba od poloviny 90. let 20. století jednak v návaznosti na obdobné prvorepublikové aktivity a jednak (zejména) pod vlivem amerických, britských, nizozemských či německých neziskových organizací pracujících na obdobném principu, se již vžilo označení pozemkové spolky.

Výhody ochrany přírodního a kulturního dědictví formou "pozemkových spolků":

• Dlouhodobý právní vztah k nemovitosti snižuje riziko, že prostředky a síly vynaložené na péči o ni přijdou vniveč, když vlastník změní názor na její využití.

• Na rozdíl od státní ochrany přírody staví práce pozemkových spolků na spolupráci, nikoli na direktivních zákazech a příkazech, a je tak pro veřejnost, zejména vlastníky a uživatele pozemků, mnohem přijatelnější alternativou. Spolupráce pozemkových spolků a veřejné správy pak dokáže zmírnit negativní vnímání "státní ochrany přírody" v komunitě.

• Dlouhodobá péče o konkrétní lokality umožňuje pozemkovému spolku lépe prosazovat své zájmy v širším okolí. Veřejná správa, ostatní vlastníci i komunita přijímá lépe "rady" a připomínky od někoho, za nímž jsou vidět konkrétní výsledky v terénu, než od organizace, která vše řeší pouze na teoretické (ideologické) úrovni.

• Činnost pozemkových spolků bývá dobrým příkladem ostatním vlastníkům, jak o pozemek či objekt pečovat v souladu s ochranou přírodního či kulturního dědictví. V případě dohod o spolupráci vlastníky pozemků do ochrany přírody přímo aktivně zapojují, aniž by to vlastník cítil jako nějakou újmu.

Aktuální situace a problémy:

Pozemkové spolky v České republice urazily za dvacet let své činnosti již pořádný kus cesty a je za nimi vidět slušný kus práce. Šest desítek spolků přímo zapojených do programu, který koordinuje Český svaz ochránců přírody, se v současné době stará o více jak 3000 ha přírodně cenných lokalit (z toho 260 ha z pozice vlastníka) a 17 historicky významných objektů. Stále však narážejí na limity, do jisté míry společné celému neziskovému sektoru v České republice – nedostatek finančních prostředků, personální slabost, mnohá legislativní úskalí. Řada spolků funguje na dobrovolnické či skorodobrovolnické bázi, a tak stálým limitem je zpracování širokého spektra odborných informací, se kterými musí spolek pracovat. Toto od ledna 2014 ještě komplikuje nový občanský zákoník, který řadu do té doby již zažitých principů a postupů, ať již jde o uzavírání smluv či pojetí vlastnictví, zásadním způsobem mění. Pomoci pozemkovým spolkům v této situaci by měl zlepšit mimo jiné právě i předkládaný projekt.

aktualizace 29.8.2016 | nahoru | tisk print